Happy Birthday

Šťastný den začal bez nějakých fanfár. Nancy mě sladce políbila, uvařila dobrou snídani a odvezla mě ke škole a připomněla mi, jet domů autobusem, chtěla po práci vyzvednout autem pár věcí.
Den ubíhal bez událostí, i když s přibývajícím časem odpoledne jsem se stále hůř koncentroval a vymýšlel, co by má pro mě asi za překvapení k narozeninám. Po poslední hodině jsem prošel areálem, nasedl na autobus a zamířil domů. Pocity z očekávání rostly, když jsem vystoupil pár bloků od našeho bytu. Když jsem vystupoval po schodech, všiml jsem si, že žaluzie byly stažené. (To bylo dosti neobvyklé...)
Zápolil jsem se zámkem, nakonec otevřel dveře a vstoupil do šeré, svíčkami nasvícené místnosti. Když se mé oči přizpůsobily, spatřil jsem Nancy stojící v obýváku naproti předsíni. Měla na sobě červenočernou saténovou soupravu s korzetem, velmi silně staženým v pase a obnovujícím tak její dávno zmizelou postavu ve tvaru přesýpacích hodin. Korzet měl push-up podprsenku, přes niž se všude přelévalo natřásající se tučné maso. Pevný krunýř se v rozkroku zbortil do tvaru V a její tvárné bříško, jak hledalo cestu nejmenšího odporu, vykouklo ven ze spodní strany korzetu. Podvazkový pás držel síťované punčochy hluboce zaříznuté do jejích polštářovitých stehen.
Neřekla ani slovo, ale usmívala se. Otočila se ke kuchyni, zadeček se jí přitom natřásal a vyzvala mne pokynutím ruky, abych šel za ní. Šel jsem hladově, z její svůdné figury mi málem tekly sliny. Zastavila se vedle dalšího zdroje světla v místnosti, velkého čokoládového dortu. Nahoře byla očíslovaných svíček.
Nancy hravě zabořila prsty do polevy, nabrala si velký kus měkké čokoládové hmoty a pak si prsty olízla. „Všechno nejlepší k narozeninám!“ zavrněla.


internet