Deník vosího pasu
Vždy se mi líbila romantika a elegance přelomu viktoriánské a georgiánské éry, zejména tehdejší odívání. Velké nepraktické sukně a silně stažené pasy mě skutečně oslovily. Mnoho let jsem snila o tom, že budu nosit takové šaty a stahovat se korzetem až na skutečně vosí pas.
Známá mi dokonce ušila repliku viktoriánského korzetu. Byla jsem nadšená. Pevné sešněrování mi pomůže dosáhnout sexy postavu. Ale kromě toho, že jsem si ho občas vzala na ples, jsem ho málem nenosila. Vždycky jsem se stáhla sotva o pár centimetrů a začalo mi vadit nepohodlí, takže jsem nepokračovala. Navíc na plesech pak stejně nikdo užší pas neměl...
Nechybělo mi nic, než trocha motivace navíc. Vše změnila až má první návštěva jedné korzetové párty. Doma jsem se stáhla jen symbolicky, jako obvykle, ale při příchodu jsem byla nepříjemně překvapena! Byly tam dívky s mnohem štíhlejšími obvody pasu, zahanbily mě. Musela jsem s tím něco udělat!
Takže po dlouhém promýšlení všech praktických detailů, soukromém zjišťování, co všechno nošení korzetu obnáší, a s trochou přehnaného optimismu z mé strany (původně jsem uvažovala, že bych se dostala na 18 palců - necelých 46 cm), jsem 5. 5. 1999 začala. Pokud to chcete také zkusit, měly byste si přečíst si mé poznámky k výcviku v nošení korzetu.
5. 5. 1999
První den výcviku. Koupila jsem si černý pás na stažení pasu, který budu moci nosit, pokud kvůli okolnostem nebudu moci chodit v dlouhém bílém šněrovacím korzetu. Moje míry jsou teď 38-27-38 palců (96-68-96 cm). Jak sami vidíte, na to, že měřím něco přes 180 cm, jsem dost udělaná. (Neříkal někdo tlustá?) Dostat se na 18 palců - to zní hrozně, ale doufám, že to zvládnu.
Začala jsem stahováním na 24 palců (asi 60 cm), což se mi jeví dost utažené, ale dá se to vydržet.
7. 5. 1999
Začínám mít problémy, zejména v noci. Pokud spím, jak jsem zvyklá, stočená na boku do klubíčka, bolí mě to. Achich ouvej!
14. 5. 1999
Celé dny už mi je dobře a korzet sundávám nejvýš na půl hodiny denně. Je mi v něm mnohem lépe. Nelíbí se mi být v něm trvale uvězněná, ale líbí se mi skvěle vypadat. Musím se zmínit o tom, jak skvělé je moci se podrbat, když korzet před koupáním svleču.
18. 5. 1999
I když se se stahovacím pásem mohu lépe pohybovat, dlouhý korzet je pohodlnější a méně mi odírá boky.
21. 5. 1999
Mám v pase 23 ½ palce (59cm). Pokrok! Spí se mi dobře.
23. 5. 1999
Jak se otepluje, je nepříjemné nosit v práci pořád bundu. Jenže korzet je přes halenku vidět, takže to jinak nejde. Možná by pomohl korzet v barvě pokožky.
25. 5. 1999
Velké zklamání. Přišel mi nový korzet objednaný u Axfords, a je mi velký. Ačkoli v inzerátech tvrdí, že dělají různě široké boky a pas, ve skutečnosti obvod v pase závisí na obvodu boků. Pokud tedy máte boky jako já, není korzet v pase dost těsný. Korzet jsem vrátila s naštvaným dopisem.
31. 5. 1999
V pase mám 23 palců (58 cm). Opět to začíná být nepříjemné. Jau! (Nesnesitelné to ale není…)
2. 6. 1999
Nádhera. V dlouhém korzetu je mi mnohem lépe a vypadám skvěle. Tedy alespoň si tak připadám!
10. 6. 1999
Byla jsem v Londýně a zašla do Sh!, sexshopu jen pro ženy. Koupila jsem si černý hedvábný korzet na pas 20 palců (51 cm). Vypadá úžasně, ale teď si na něj ještě zvyknout!
1. 7. 1999
Další půl palec dole. Takže 22 ½ palce (56,5 cm). A to říkali, že ten korzet nevydrží!
Objednala jsem si od Amazon Dry Goods of America sadu na ušití korzetu. Specializují se na historické oblečení.
22. 7. 1999
Nosit korzet je teď už můj životní styl. Je v něm trochu horko a dost mě omezuje, ale nebolí to, tak co? Překvapuje mě, jak rychle jsem si na něj zvykla. Když korzet svléknu, mám v pase 25 palců (63cm), což je fajn. Tedy ne že bych bez korzetu byla déle než hodinu. Někteří ze známých si říkají, že jsem se zbláznila. Jiným se to líbí. Od Amazonu přišla sada se střihy.
1. 8. 1999
22 palců (56cm)! Hurá! Jde to tak skvěle. Musím se už dokopat k ušití korzetu podle sady se střihy. Stahovací pás už se mi teď příliš zařezává do těla, takže je zbytečný. V téhle fázi už potřebuji korzet s pevnými výztuhami.
14. 8. 1999
Všimla jsem si jisté pravidelnosti. První týden po přitažení to trochu bolí, další týden to je nepohodlné, a pak už je to pohoda. Jde to lépe, než jsem se odvážila doufat.
1. 9. 1999
21 ¾ palce (55cm). Vzhledem k tomu, že můj pas už vypadá vážně skvěle, rozhodla jsem se, že bych měla korzet utahovat po ¼ palci.
8. 9. 1999
Ušila jsem si korzet podle střihu, který přišel od Amazonu. Je v něm spousta kostic, ale je to můj zatím nejpohodlnější korzet. Kostice jsou podšity měkkou bavlnou. Střihy od Amazonu vážně doporučuji, pokud máte možnost nechat si korzet ušít od někoho, kdo to umí. Není to obtížné, jen musíte být při šití trpěliví a mít trochu zkušenosti.
1. 10. 1999
21 ½ palce (54,5cm) - s novým korzetem se cítím stejně dobře, jako když jsem začínala. Když korzet svléknu, mám v pase zase o 3 palce (8cm) méně, i když korzet i nadále nosím 90% času.
26. 10. 1999
Při sledování filmu z internátu z roku 1900 si říkám, že si ty holky na korzety moc stěžují. (Na druhou stranu ani já se tomu ze začátku nevyhnula.) Měly by být rády, že mohly korzety tenkrát nosit veřejně. (Cože, že závidím? Ani náhodou!)
1. 11. 1999
Je to lepší a lepší. Dnes jsem na 21 ¼ palce (53,5cm). Pár chlapů v práci mělo poznámky k mému pasu, ačkoli se snažím ho neodhalovat. Myslím, že bych si měla dát pozor a nestát před oknem, kdy je vidět, jak úzký pas mám pod halenkou.
3. 10. 1999
Musím si zvyknout jinak večeřet. Když toho najednou sním víc, je mi špatně. Musím se začít pást jako kobylka – na víckrát a po menších dávkách. Taky si nesmím jít lehnout příliš brzy po jídle.
Když jdeme někam na večeři, musím si před spaním korzet svléknout. Jinak mi je během noci špatně. Můžete si říct, že jsem měkká, ale kašlu na to!
12. 11. 1999
Byla jsem na párty, kde jsem se konečně mohla ukázat v hodně těsných šatech. Vzhledem k tomu, kolik měřím, si většina žen říkala, že mám pas pod 20 palců (52cm). Dokážete si představit, jak pyšná jsem na to byla.
1. 12. 1999
Konečně 21 palců! Právě včas, na vánoční párty sezónu. Dopřávám pokožce více času na vzduchu, bez korzetu, aby si oddechla.
30. 12. 1999
Přibrala jsem 4 libry (necelé 2 kg), takže korzet mě dost tlačí. Na několik dní jsem jej odložila, a podařilo se mi sníst dvě štědrovečerní večeře a hory cukroví, aniž bych praskla. (To nejspíš vysvětluje ty 4 libry!)
1. 1. 2000
Rozhodla jsem se, že už nebudu dál pokračovat. I když se na akce budu stahovat na 20 palců nebo i méně, běžný denní režim bude nejméně 21 palců. Trochu mě to zklamalo, ale po přibrání to bude muset stačit.
Během roku 2000
Skvělá příležitost ukázat se na veřejnosti na Whitby Gothic Weekend.
Taky jsem si ušila dlouhý viktoriánský korzet na obvod pasu 20 palců. Přes boky je trochu těsný, ale není vidět přes halenku.
S kamarádkami z práce jsme byli v kině na The Mission. Měla jsem na sobě gotické šaty a přes ně černý korzet. Byly z toho vedle!
Můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že být zašněrovaná v něčem takovém nemusí nutně znamenat smrt udušením. Stačí se porozhlédnout po Internetu a lehko zjistíte, že i dnes mají korzety mnoho příznivkyň - a nemyslím tím zrovna milovnice černých kožených variant. Můžete si snadno objednat šněrovačku k historickému kostýmu, svatební provedení viktoriánského korzetu nebo střih vyrobený přesně na míru.
Nebo si můžete stáhnout návod a pustit se do výroby sama, což kupodivu opravdu není tak obtížné. (Přiznám se, byla jsem zvědavá, jestli to dokážu taky a zjistila jsem, že nejsem tak nešikovná, jak jsem si myslela.) A představte si, co to udělá s dnešním mužem, zvyklým vídat ženy v tričku, spatří-li svou partnerku v korzetu...
internet