Kostice

Kosticovití kytovci patří k největším tvorům na Zemi. Přitom se tato obrovská, ale něžná až krotká stvoření (Měří v průměru 26 metrů a váží 150 tun!) živí planktonem – tedy jednou z nejmenších forem života v moři.
Kosticovití kytovci postrádají zuby. Místo zubů nesou jejich čelisti velké množství pružných rohovitých plátů, tzv. kostic. Z tohoto důvodu se tedy mohou živit výhradně planktonem. Třásňovité kostice se podobají kartáčům, slouží však jako síto, které z obrovského množství vody proudící ústním otvorem kytovce, odděluje plankton.
Jednotlivé druhy kosticovitých kytovců přizpůsobily kostice vždy určitému typu planktonu. Přitom nenajdeme žádný druh planktonu, kterým by se některý kosticovitý kytovec neživil.
Druhy s dlouhými jemnými „třásněmi“, jakým je například plejtvák obrovský, se specializují na chytání drobných korýšů, jejichž zástupcem je např. kril. Největší kostice potřebují ty druhy, které potravu získávají cezením vody při plutí po hladině tak, jak to dělá velryba grónská nebo velryba biskajská (pravá).
Na druhé straně plejtvák obrovský, plejtvák myšok nebo plejtvák severní „zaútočí“ na shluk mikroskopického planktonu ze strany nebo zezdola a spolkne najednou velké množství vody včetně planktonu. Některé druhy kytovců využívají obě „techniky“ lovu.
Celý systém kostic je velice těžký. Hlava kosticovitých kytovců musí být tedy dostatečně velká, aby je mohla unést. Hlava pravých velryb proto představuje až 40% celkové délky jejich těla. Krční obratle jsou srostlé dohromady, aby takové zatížení vydržely.
Používání pružných kostic jako výztuže do korzetů zejména v 19. století, kdy převládla průmyslová výroba a jejich spotřeba prudce vzrostla, způsobilo takový zájem o lov velryb, že některé druhy kosticovitých kytovců byly téměř vyhubeny...